60 - 59 - 58 - 57 - 56 - 55 - 54 - 53 - 52 - 51 - 50 - 49 - 48 - 47 - ?

Únor 2014

25.2.

25. února 2014 v 9:10 Diary
Ahoj holky! Máte se? Doufám, že dobře. Já momentálně celkem obstojně. Ano. Je mi asi líp. Jen se bojím, že to dlouho nevydrží. Takový ty myšlenky, špatný myšlenky a náběhy na špatnou náladu vždy nějak odpálím.

X má teď jarňáky, já je mám příští týden.
Chci vám poděkovat. Jste hodný, že se prostě pod ten stupidní článek ozvete a snažíte se mě podpořit a pochopit. Nikdo vás moje články číst nenutí, to znamená, že si sem opravdu můžu vylejvat srdce. Já myslím svou podporu upřímně, vážně. Protože si myslím, že i vy jste upřímné, snad všechny.

Jsem ráda, že se vám šaty líbily. =)

Venklu už je teď hezky. Už bych chtěla jaro, zdravou nohu a chodit běhat. Myslím si ale, že s během se už můžu na dobro rozloučit..
Nemám vám už moc co říkat, nezdá se to, ale vlastně už nezbejvá moc času do velkých prázdnin. To znamená, že musíme myslet na známky. A ještě na něco? No samozřejmě! Přece plavky..

Mějte se hezky, zase se brzo ozvu!

Vaše Tess








Fuck it

20. února 2014 v 22:35 Diary
Holky mně je hrozně. To je šílený. Já ani nemám komu napsat. Fakt nemám, to myslim vážně. Někdo sice občas řekne, ať se klidně ozvu, ale to je taková falešná lež!! Ach bože.. Už nechci pořád jenom brečet. Třeba mi práve napsání článku pomůže... Omlouvám se, píšu blbosti, ale přísahám, že nemám jinou možnost to ze sebe nějakým způsobem dostat. (a co, vždyť není co).

Trošku nesrozumitelný..

Fucking mind

19. února 2014 v 20:41 Tess
Zdravím vás, holky.
Zas je všechno divný.
A nebo je to pořád..?
Zase divný myšlenky, rozhodování, přemýšlení..

Dnes jsem nebyla ve škole, byla jsem u doktorky a taky u zubaře, no a abych nemrhala časem, tak jsem s máti sháněla společenský šaty. A mám.

Musím se vám s nimi pochlubit, omlouvám se za kvalitu fotky, je to focený jen telefonem..

No, tak to by bylo ke dnešnímu dni..

Vůbec teď nevím, co mám vlastně dělat, jestli chci hubnout, nebo ne, jestli mám silnou vůli a vůbec sílu na to, se do toho zase bezhlavě ale s odhodláním pouštět.. Fakt nevim. Chvíli si připadám tlustá, pak zase ne, pak zase chci bejt jak holk z obrázku..nevím. Myšlenky rozhodně zdraví nemám..


Ke cvičení se taky musím hrozně moc přemáhat. Pro mě je lepší, když na to cvičení někam chodím. A to nejlíp i s někým dalším. Jenže nemám žádnou kámošku, která by se mnou někam chodila. Vlastně nemám v podstatě žádnou kamarádku.. No a co. Achjo.

Bojíte se něčeho? Bojíte se třeba smrti? Upřímně? Už jste se některá z vás zkusila opravdu zabít? Skutečně?

Tess.....

17.2.

17. února 2014 v 18:56 Diary
Teď jsem si vzpomněla na svůj článek z ledna, kde jsem psala několik bodů, který chci dodržet. Je komický, kolik už jsem jich porušila..

Zdravím vás, slečny. ano, je to už zase víc než týden, co jsem naposledy psala článek, já vím.. ale stále vás pravidělně čtu, to se nebojte. ;)
Minulej tejden byl celkem kritickej, co se týče mýho stavu, psychickýho stavu..

O víkendu jsem byla s X u bráchy, byli jsme na bowlingu a pak v nějakým klubu na jedný kapele. Bylo to v pohodě. X jel zpět do Prahy až dnes ráno, uvidíme se zase příští víkend a bude tady celej tejden, páč bude mít jarní prázdniny. Pak už to bude asi trošku horší s tím, jak se uvidíme, protože letos maturuje.. Ale jen ať se učí a ať to udělá.. Tím líp.

Jak jsem už dřív zmiňovala, psala jsem tu seminárku (minimaturitní práci) na téma sebepoškozování. Měla tam být zahrnuta i praktická část. Tu jsem udělala jako rozhovor "sama se sebou" (ovšem do práce jsem si vymyslela jméno, však víte..) (kdybyste třeba měly zájem, můžu vám sem ten rozhovor zkopírovat) No, nějak se to dostalo k ségře a chtěla si to přečíst, pak říkala, že to mám dorý a hned ji došlo, kdo v tom rozhovoru figuruje, pak se to dostalo i k bráchovi (u něj jsem byla o víkendu) a ten přes nějakou známou našel psycholožku, dal mi na ní kontakt. Je mladá, ale nevim, proč zrovna ona, když se všude píše, že se zabejvá jinejma věcma. Jenže já prostě už nechci nikam volat, nechci nikam chodit. Nepotřebuju pomoc. Tečka. !!!


No, nejspíš už vám ani nemám co říct, tak se holky mějte moc hezky a hubňulky, ať se vám daří!

Tess

xxxxxx

9. února 2014 v 22:02 Diary
Ahoj holky. Vy jste tááák moc hodné. Fakt. Děkuju vám. =)*
Takže, byla jsem teda u X, všechno bylo v pohodě, sice nesnášim to jejich rozkládací křeslo, páč se tam nikdy nevyspím, ale co se dá dělat. -_- Byli jsme v kině, pekli jsme muffiny a mám nový boty..no jo, koupil mi je no.. Trošku si mě rozmazluje, ale vážně jen trošičku.
Ano..jistě již všechny netrpělivě čekáte, až dojde na toto téma. V pátek tedy proběhla má terapie. A pozor, byla to má POSLEDNÍ (prozatím) terapie. Ano, čtete správně, je tomu tak. Málem jsem se tam zhroutila, zničila si všechny nehty, rozbrečela se jak jsem byla nervózní.. Řekla jsem jí, že už nevím, o čem mluvit, pak jsme asi dvě minuty mluvily o sebevražednejch sklonech. Nakonec mi řekla, že mě nerada pouští, byla jsem v hrozným stavu, řekla mi, že jsem sobě tak trochu nebezpečná a zralá na léky, že to není žádná psychóza typu maniodepresivity nebo schizofrenie, to rozhodně ne..ale deprese bych prej léčit měla a že kdybych snad myslela na sebevraždu, tak se jí mám ozvat, nebo co... Takže, asi takhle. Ta terapie prostě nikam nevedla a bylo mi to nepříjemný. To je celý. Uzavřený téma. (pořád mám doporučení k psychiatrovi a lékařskou zprávu, mám tam volat?) Fuck it.
Ani jsem nebyla schopná to někomu říct. Nikdo to neví, že jsem tam přestala chodit. Komu bych to taky říkala. Rodičům? Haha. Kamarádům? Jakejm? Haha..
No, psaly jste hodně o té kyčli. Zas ho asi nesmím zas tak shazovat, toho ortopeda. Doktoři prostě zkoušejí ze začátku ty "snažší" metody, jako jsou léky, omezit pohyb apod. Měla jsem i rehabilitace, to už je celkem dlouho. Takže, já teď počkám, jak to bude s tou nohou a kdyžtak se tam objednám a uvidím, jak to tam bude probíhat. Samozřejmě nejsem blbá a kdyby mi třeba dal jen prášky na bolest, tak půjdu jinam.. Jen jsem prostě takovej nervóza, že tohle nemám ráda. Nepříjemný situace.

Tak holky, snad jsem vám řekla všechny důležitý informace, jsem ráda, pokud jste si to přečetly a mějte se moc hezky!!

Tess



So what?

6. února 2014 v 18:00 Tess
Zdravím vás, holky. Děkuju těm, které reagovaly na můj předchozí článek. Jsem ráda, že to aspoň někdo čte. Ale jsem teď fakt zmatená. Zejtra mám terapii a byla jsem skoro rozhodnutá, že jí řeknu, že mi je líp, že nepotřebuju pomoct a že už k ní prostě chodit nebudu. Ani už jí prostě nemám co říct! To je to nejhorší.. Takže teď fakt nevim.. Uvidim zejtra, nechám tomu volnej průběh, nic jinýho s tím teď nenadělám a je zbytečný se s tím stresovat (ale znám se, jo, já vím..)

Ta škola je šílená, vážně.. Mám toho plný zuby, furt ňáký písemky..bože.. Ale zatím ty známky nějak nekurvím, teda, snad..

No, bolí mě teď dost kyčel, začala jsem zase chodit ze školy pěšky, když už není taková zima (cca dva a půl kilometru), chodím ráda a chodím rychle, jenže ta noha mě fakt bolí.. Asi zas půjdu na ortopedii, ale vsadím se, že mi ten doktor napíše jen omluvenku na tělák.. Bojím se, že už to prostě takhle má bejt, že už to nepřejde..

Zejtra jedu na víkend do Prahy za X. Takže aspoň nějaký rozptýlení..

Jím celkem zdravě, snažím se.

Mějte se, holky moje, moc hezky, děkuju vám za podporu, jste srdíčka. Jediná, která mám.


Tess

..what..

2. února 2014 v 21:05 Diary
Omlouvám se omlouvám se omlouvám se.

Achjo, vážně mě mrzí, že to tady tak zanedbávám. Teď jsem ale asi hoďku brouzdala po vašich blozích a vše jsem si přečetla. =) Nejsem potvora, abych to nedohnala. Vážně.
V poslední době mi je mizerně. Ať mluvíme o stránce fyzické tak i psychické. Už od pátku mi je nějak špatně, včera večer, respektive v noci..nebo možná spíš ráno, to byl extrém. ale žádný zvracení! O to je to možná horší, že se mi prostě neudělá líp.. Doufám, že dnešní noc přežiju a budu schopná zítra fungovat. Máme se třídou divadlo..
Ve čtvrtek jsem prezentovala svoji minimaturitní práci. Bylo to skvělý. Jsem se sebou spokojená, měla jsem skvělej přednes (nechci se vytahovat. =D). A dostala jsem za jedna! Což je super, mám z toho radost. Byla jsem nervózní jak něco!! A byla se na mě kouknout spousta lidí.
No.. V pátek, jak mi bylo blbě, tak jsem nešla na sezení. Takže jdu zase v pátek, co bude. Nevím už, o čem s ní mluvit. A asi jsem se rozhodla, že psychiatra nevyhledám a že žádný léky nechci. Protože si myslím, že nic takovýho nepotřebuju. Ale co když se pletu..? Jak to mám poznat?

Kdyby tady nebyl X, tak nemusím brát na nic ohledy. Jsem tady jen kvůli němu. Kdybych ho neměla, tak už nejsem. To myslím vážně..


Takže asi takhle se mi teď daří. Ani nevím, kolik teď vážím.. Měla bych se sebou začít něco dělat, i know.. A taky se chci zlepšit ve škole!! Teď jsem měla na výzo ze všech známek průměr 2 celé. Což sice není tak hrozný, ale já tam tu čtyřku nechci!


Mějte se krásně slečny, brzy se zase ozvu, snad...



Co si vy myslíte o mém psychickém stavu..?